Jardo, štěstí, že mám Modrou knížku. Vzhledem k tomu jak revoltuji proti nadřízeným.

Chudáci nadřízení

Hezké vzpomínky, Jaroslave. Já byl u tankistů v Písku - myslím, že jsem o tom už někdy psal - v celkem těžké době, kdy se uvažovalo, že bychom Polákům mohli oplatit jejich bratrskou pomoc z r. 68. Na štěstí k tomu došlo jen tak napůl - vyjelo se, ale nedojelo se . Vzpomínám, jak podporučík J. (furťák) říkal: "Já bych toho Walesa postavil ke zdi a vodjebal bych ho" . Ale v zásadě nevzpomínám ve zlém: sport, sranda a volný čas jsem věnoval studiu Němčiny, což se mi později bohatě vyplatilo.

Ano, Miroslave, už jste psal. Je to druhý blog ode mne na podobné téma po dlouhé době. Díky za návštěvu

Děkuji Jardo za blog, kterým se vrací nostalgické vzpomínky těm, kteří vojnu prožili.

Říká se, že paměť dokáže vytěsnit špatné vzpomínky a ponechává si většinou jen ty pozitivní. Jako špagát a štábní krysa jsem měl u bigošů v Rokycanech dost tolerantní zacházení, takže si nemohu příliš stěžovat - samozřejmě až na samotný princip vojenské služby, t.j. odloučení od normálního života, podřízenost lampasákům, noční služby pomocníka dévéťáka atd....

Karma .

Děkuju, Ivane. Já si pamatuju skoro všechno, i to blbý

Zdravím, jaké vojsko? Jinak my jsme tomu říkali „přežití“, ale já byl u průzkumu a tam se standardně běhaly 2-3x týdně zrychlené přesuny 5-7km v plné polní, takže jsme to celkem zvládali. Ale i tak si pamatuju, hlavně z PŠ, tu chůzi v polospánku nebo když jsme byli po běhu v maskách tak na kaši, že jsme se začali smát jako nějací magoři

Také zdravím. Protivzdušná obrana. Njn s průzkumákem se nemůžu rovnat. V masce jsem si také zaběhal, pěkný hnus. Právě jsem si dnes vzpomněl na ten polospánek při únavě a napsal tenhle článek. Díky za super příspěvek

Já si včas opatřil modrou knížku. Koukám, že jsem o ho dně přišel.

Historek by byla spousta...Daleko absurdnějších, vojna byla absurdní sama od sebe.

Jj, zdravím

Je to marný, je to marný je to ... Vojna byla hezká, ale krátká

Libavá, Kroměříž. Rukoval jsem jako hadice, pak lapiduch. Zajímavá přechodná doba 1989 až 1991.

- pokus nahnat nás do ulic koncem listopadu 1989. Odmítli jsme.

- přechod od "soudruhu" k "pane".

- vzpoura v Leopoldově

- prověrky komoušů

- snaha politruků upíchnout se v jiných funkcích

- odchod schopnějších gum do civilu

Dal by se o tom napsat román. Ale nechce se mi babrat v tom zeleným hnusu

Díky, pane Matyáši, za příspěvek. Možná škoda, jistě by to bylo zajímavé.

Budou další zážitky? Jestli jo, tak se těším Jardo. Hezkou neděli

Ahoj Honzo, no, vzhledem k ohlasům asi ano. Prožitků mám hodně. Díky. Také hezký zbytek neděle.

Pístov? Tak to jsme se tam museli o pár let minout. Dlouho jsem tam ovšem nebyl. Při podobné akci jsem bohužel "padnul za vlast" a moje vzpomínky jsou tedy ty úplně nejhorší....

Tak to je mi líto, pane Bárto