Trhni si

Také mám raději ty složité, Honzo :-). Cesty boží jsou opravdu nevyzpytatelné a neuvěřitelně pestré, hlavně naslouchat a hledat pokoru v pýše bezedné. 

Hypnotické oči, mysterium tajemna,

síla vůle, klid šalby, slabost úsporná,

když pohlédneš jinam, touha bezedná,

tak stojíš a biješ se, sám se sebou.

Moudrost muže, pošetilost kmeta,

odmítání sebe, stačí jediná věta,

a sebelítost už nadále nerozkvétá,

když díváš se na jícen sopky. 

Vodový pohled osamělosti,

únik, ten nikdo nespatří už,

dráždíš Boha s potměšilou radostí,

a dobrovolně v ruce máš nůž. 

Ať to neskončí, bezpečí nebezpečna, 

nikdy nepřestaneš, něha nekonečná,

hezky ji schováváš, hrdino roku, 

další šance, u toků na soutoku.

Realita uvnitř i vně,

božínku, tak nepěkně,

Bajaja zcela nesporně,

ve svých očích.