Vzpomínka

Každý z nás má věci, na které nemůže zapomenout. Byly to signály nebo prohry? Odpovědi přichází často zcela výrazně později, než bychom chtěli. 

Nechápu, kdysi se protly naše pohledy,

sekundy trvající celé hodiny, 

nezmohli jsme se na nic, tolik škody

a paralizovaní, vesmír jediný.

Nezapomněla, jistě. Jako já,

asi to nešlo jinak, přesto existují,

splnění snů, v trvalém procitnutí,

jen finální smrt už karty nerozdá. 

Jen jdi dál, ty zjizvený člověče, 

když nepřestaneš, stane se, 

i ty spočineš, jednou konečně,

v míru sebe i druhých, bezděčně. 

Psáno pro Blogosféru