Média a politická garnitura.

V současné době je žhavým tématem odpůrců vládní garnitury otázka, jak mohou lidé volit ANO? Záležitost by sama stála za sociologický průzkum a důvodů bude nepochybně celá řada.

Od uplacených voličů, přes intenzivní protiopoziční kampaň na sociálních sítích ze strany ANO a SPD, až po odpůrce opozice, volící pro ně menší zlo. 

Nikdo asi nebude rozporovat, že na názory lidí mají zásadní vliv média. A bohužel současný stav nejsledovanějších médií je tristní. Všechna v rukách oligarchů a obsah odpovídající stavu malého českého rybníčka. Při objektivním náhledu nelze přímo obvinit Bakalovy Hospodářské noviny či PPF vlastnící Novu, Porybného Novinky nebo Babišovu Mafru z tendenčního zpravodajství. Pochopitelně lze velmi snadno toto tvrzení rozporovat na konkrétních příkladech, ale obecně se nedá říct, že by kterékoli z těchto médií zjevně podporovalo zájmy svého majitele. Bylo by velmi naivní se domnívat, že všichni tito pánové se navzájem neznají a nespolupracují. Při velikosti českého trhu se musí vzájemně respektovat i kdyby se vůbec nemuseli. Je příliš mnoho náznaků, že Hrad je v současnosti centrem jejich kooperace. Zde je kámen úrazu. Všechna zmíněná média poskytují především informativní zpravodajství ve stylu ČTK, vynecháme-li Černou kroniku a rubriku společenských událostí. Kritických analýz, či rozkrývání politických kauz současných politiků VŠECH stran v nich najdete pomálu. 

Výjimku částečně tvoří Křetínského E15, Blesk a Sport. O Jaroslavu Soukupovi se snad ani nemá smysl bavit. Zde je podnětné se zastavit právě u sportu. Mediální realita českého sportu je naprosto tragická. Prakticky nikdo si netroufne systematicky kritizovat třeba český fotbal. Mohl by dostat naloženo ve stylu Petra Rady a nekomunikovalo by se s ním. To už museli zavřít Romana Berbra, aby si tristní situace mainstreemová média všimla. O shnilém a naprosto neschopném vedení českého hokeje raději nemluvit. Aby se někdo pustil do státních dotací do sportu, neexistuje. Symptomatické a identické s českou politikou. 

Posledním velké médium Česká televize. Hlavní vykřičník ohrožení svobody médií v této zemi. Letitá snaha politiků, sahající daleko za Andreje Babiše, o okleštění zpravodajství je zjevná. Bytosti jako Pavel Černocký či Hana Lipovská v radě ČT jsou doslova Metternichem jakékoli svobody. 

Nezávislá média trpí celou řadou neduhů. Od přílišné vyhraněnosti (Britské listy, jejich levicovost už jde často za zdravý rozum), přes nízkou čtenost (Hrot, Hlídací pes, Neovlivní) po minimálně zdání neobjektivity (ECHO 24, FORUM 24). Především poslední dvě média jsou tak silně protivládní, že může být zpochybňována jejich objektivita. 

Je zjevné, že oligarchům stačí, když se v jejich médiích nebudou příliš přetřásat třaskavá témata. Situace vypadá jako status quo, nebudeme se navzájem dráždit. Výsledkem je často dost zoufalé zpravodajství s nulovou snahou ukázat čtenáři zakopaného psa. Kolik voličů se namáhá všestranně kriticky myslet? Mnoha stačí povrchní zpravodajství na Novinkách a hotovo. Proč je pro Boha ten Babiš tak nenáviděný, každý dělá přeci chyby a on se tak snaží, je všude. Obrovské množství lidí jen přečte titulek a má jasno. Je nutno zdůraznit, že ona média nejsou příliš kritická ani k opozici. Jednoduše ponechávat zasmrádlý český rybníček jak je a nečeřit příliš vodu. A pokud si troufnete, jako Forum 24 na Zemana, nebudete prostě připouštěni na tiskové konference.

 V zemi chybí silné, nezávislé a důvěryhodné médium. Snažící se o objektivní, vyvážené a ANALYTICKÉ zpravodajství. O investigativní žurnalistice nemluvě, ta je opravdu na úbytích. Nelze se divit, že předvolební preference jsou tak polarizované, když prakticky nikde nikdo neřekne: "A kde jsou ti migranti, pane Okamuro? Nejste jediný, kdo se jim zde brání."  nebo "Také nemám rád některé prvky EU, ale vystoupit z ní je sebevražda, Tomio!".