Pondělí 6. prosince 2021, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. prosince 2021 Mikuláš

Pearl Harbor

25. 11. 2021 13:42:02
Opět se nám blíží výročí zákeřného útoku na klíčovou americkou námořní základnu v Tichomoří. Událost je obecně stále velmi špatně interpretována. O některých faktech se stále nedostatečně hovoří.

7. prosince 1941 se válka probíhající na evropském kontinentu změnila v konflikt světový. Japonský svaz šesti letadlových lodí napadl klíčovou americkou základnu v Tichomoří, Pearl Harbor. O zákeřnosti útoku mj. svědčí, že Japonci Američanům vyhlásili válku až po začátku útoku a to ještě události předcházela neúspěšná operace miniponorek.

Japonci zaútočili ve dvou leteckých vlnách. První mířila na americká letiště k ochromení vzdušného odporu a druhá proti lodím, kotvícím v přístavu. Velitel japonského svazu Čuiči Nagumo odmítl naléhání svých důstojníků ke třetímu útoku na zázemí základny. Bál se napadení vlastních lodí ze strany amerických letadlových lodí, o kterých nevěděl, kde jsou a se ztrátou asi celkem 40 letadel (některá poškozená letadla byla shozena z palub po přistání) bezpečně odplul.

Američané přišli o dvě úplně zničené bitevní lodě, pět menších plavidel, 188 zničených a 155 poškozených letadel. Zemřelo 2388 Američanů.

Souběžně s tímto útokem provedli Japonci sérii útoků a vylodění v obrovském tichomořském prostoru a jen málokdy se hovoří o tom, že se jednalo o jednu z nejsložitějších operací v dějinách válečnictví a navíc úspěšnou. Američané předpokládali, že Japonci se budou soustředit především na holandské a britské državy, byť signálů, že na ně synové Nipponu zaútočí, měli dost. Jednak četli japonskou diplomatickou korespondenci a nejdůležitějším varováním byla asi depeše velvyslance v Tokiu Grewa, který 27. 1. 1941 poslal toto varování: "Hodně se tu mluví v tom smyslu, že Japové, dojde-li k roztržce s USA, chtějí přepadnout Pearl Harbor.". Američané žádných varování nedbali, Japonce velmi podceňovali. Jestliže byl Roosevelt směrem k Evropě pacifistický, pak k Japonsku ne. Měl patologickou zálibu v Číně (a také tím napáchal v mezinárodní politice velké škody) a byl silně protijaponský. Přesto neudělal prakticky nic v rámci prevence možného japonského útoku. Stačí obecně jedno srovnání. Japonci prováděli námořní výcvik ve velmi drsných podmínkách a zahynul-li při něm někdo, neřešilo se to. Američané cvičili v těch nejklidnějších podmínkách a došlo-li k úmrtí, byla záležitost náležitě kriticky řešena v rámci celé americké společnosti.

Z řady úhlů pohledu se dá japonské námořnictvo v roce 1941 označit za nejlepší na světě. Skvěle vycvičené, soudobě asi nejlepší námořní letectvo. Těžké letadlové lodě měli konkurenci jen v těch amerických. Například těžké křižníky třídy Mogami měli dvojitý trup a ve své klasifikaci neměli konkurenci. Přesto Japonsko nemělo v konfliktu šanci. Konzervativní japonská společnost, svázaná obrovským tradicionalismem, nebyla schopná dialogu na žádné společenské úrovni. Říct na rovinu vlastní názor se rovnalo sebevraždě. Na vládních jednáních byla situace taková, že císař mluvil výjimečně, místo něj hovořil dvorní ceremoniář, který sděloval, co předpokládal, že si Hirohito myslí. Navíc slova císaře nesměla být zaznamenávána, takže neexistuje dokumentace. Veškerá jednání probíhala z očí do očí a potichu. Schizofrenní atmosféra v Japonsku byla dokonalá. Když ministerský předseda projížděl ulicemi Tokia a lidé na něj volali, že nemají palivo, on jen odpovídal, pracujte více.

Velitel japonského válečného námořnictva Isoroku Jamamoto si do svého deníku poznamenal, že Japonsko zvládne vést konflikt proti USA půl roku, pak nevěděl, co bude dál. Sdělit nahlas takovouto myšlenku se rovnalo sebevraždě. Hideeki Tódžó, se o útoku na Pearl Harbor dozvěděl šest dní dopředu, předseda vlády. Důvod? Obrovská nevraživost mezi armádou Japonska a námořnictvem. Na havajský přístav zaútočilo šest letadlových lodí s velmi poetickými názvy: Akagi (Červený hrad), Kaga (Rostoucí potěšení), Sorjú (Tmavomodrý drak), Hirjú (Letící drak na nebi), Šókaku (Letící jestřáb) a Zuikaku (Štěstí přinášející jeřáb). Názvy přesně v duchu japonského šintoismu a především kodexu Bušidó, který je často milně vykládán jako čistě válečnický rádce. Jedná se o velmi komplikovaný soubor životních rad, kterým se řídili prakticky všechny japonské špičky a defacto znemožňoval třeba pouhé vyřčení věty, válka s Amerikou je chyba.

Admirál Nagumo byl klasickým produktem japonské školy. Konzervativní, nepružný a v opozici vůči modernímu a progresivnímu Jamamotovi. Bál se, že by o svá plavidla mohl přijít a třetí útok neumožnil. Podobná neschopnost se projevila v mnohem důležitější bitvě u Midway, která znamenala konec jeho kariéry. Japonský útok byl fatálním neúspěchem. Přístav zůstal plně funkční, opravárenské doky, obrovské zásobníky na naftu, muniční sklady, veškeré zázemí. Většina lodí byla nepoškozena nebo opravena, modernizována a pokračovala ve službě. I tak nehrála významnější roli, protože byla nahrazena moderními loděmi třídy Noth Carolina a především bitevními loděmi třídy Iowa, které zřejmě představovaly vrchol svého segmentu. Hlavním cílem útoku byly americké letadlové lodě, ty se na místě nenacházely a později rozhodly výše zmíněnou bitvu u Midway nebo důležité střetnutí v Korálovém moři. Jediné čeho tímto útokem Japonci dosáhli, bylo semknutí Američanů ve válečném úsilí, propaganda v podstatě neúspěšný útok náležitě využila a Američané vše vrhli do válečného úsilí. Propaganda byla tak silná, že dodnes se prakticky neuvádí především vojenské, strategické a taktické fiasko akce.

Autor: Jaroslav Červenka | čtvrtek 25.11.2021 13:42 | karma článku: 23.15 | přečteno: 624x

Další články blogera

Jaroslav Červenka

Vážená redakce blogu idnes!

Kategoricky a zásadním způsobem se vymezuji proti odstranění bloggerek Radky Kielbergerové a Vladimíry Boškové z hlavní strany blogu.

5.12.2021 v 9:17 | Karma článku: 25.03 | Přečteno: 674 | Diskuse

Jaroslav Červenka

Tak už i na Popelku došlo

Nejoblíbenější česká, norská, snad i německá pohádka. Vorlíčkova harmonická symfonie se také musela dočkat předělání. A řádně progresivně.

3.12.2021 v 8:09 | Karma článku: 39.83 | Přečteno: 1577 | Diskuse

Jaroslav Červenka

Komunikační inkluze made in Brusel

Likvidace tradic, selského rozumu, kultury a cesta do vyprázdněnosti. To je to, co nám by nám chtěla vnutit maltská eurokomisařka Helena Dalli, nástupkyně Věry Jourové, která oproti ní byla muší váha.

2.12.2021 v 9:36 | Karma článku: 39.42 | Přečteno: 1243 | Diskuse

Jaroslav Červenka

Quo vadis, EU? Kde je pomoc Polsku?

Domnívat se, že situace na polsko-běloruské hranici je jakousi pomstou Lukašenka vůči EU je stejně naivní, jako domnívat se, že Vladimír Putin je demokrat.

29.11.2021 v 11:28 | Karma článku: 32.10 | Přečteno: 1173 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Kdy se z České republiky stal národ brouků Pytlíků?

Poslední roky se dere v naší zemi ke slovu povrchnost. Nemusíš studovat a něco umět, stačí, když si myslíš a říkáš, že všechno znáš a umíš! Kde se to vzalo? Stal se z nás, Čechů, národ brouků Pytlíků?

5.12.2021 v 17:13 | Karma článku: 27.47 | Přečteno: 1837 | Diskuse

Vilém Ravek

Kvůli českému pravopisu nakonec přijdeme o evropské dotace.

Co by nám evropská komisařka pro rovnost Dalliová nejvíce omlátila o hlavu po zjištění, že v českém pravopise panuje absolutní nadvláda mužského rodu životného?

5.12.2021 v 17:04 | Karma článku: 23.45 | Přečteno: 419 | Diskuse

Tomáš Flaška

U nás se atentáty na politiky dělají hezky česky švejkovsky

Místo kulek létají vajíčka. Ale našim politikům se po kulkách evidentně stýská. A teď to vypadalo, že už se bohužel toto stane i u nás. Naštěstí bylo vše úplně jinak.

5.12.2021 v 16:56 | Karma článku: 17.39 | Přečteno: 339 | Diskuse

Eva Ikonomidu

Padesátá už bude fakt Tečka aneb největší hoaxy Svědků Covidových

Podle šéfa Pfizeru bude třeba nová dávka vakcíny každý rok. Očkování proti Covidu je tedy zřejmě na doživotí neboli do konce života, jak se praví v jedné známé české pohádce.

5.12.2021 v 14:12 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 402 | Diskuse

Jiří Turner

Českem se údajně šíří antisemitismus

Prý jsou na vině i sociální sítě. Osobně se však domnívám, že svůj podíl viny na takových společenských náladách mají sami Židé, židovské organizace a do společnosti nešťastně implantovaná „izraelománie“ či jistá forma „sionismu“.

5.12.2021 v 13:42 | Karma článku: 16.56 | Přečteno: 509 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.90 Průměrná čtenost 2176

Bývalý vedoucí pracovník ve školství, manažer kempu v Českém Krumlově, VZS, PR manager. V současnosti OSVČ -lektor, školitel, kouč. 

https://www.soudobahistorie.cz/

Najdete na iDNES.cz