Zasněně dokonalý

Děkuju

Vždycky si přečtu, potom se vrátím a znova čtu a zase. U Tebe vždycky alespoň třikrát Krásné pondělí

Děkuju, Honzo. Moc si toho vážím.

Každý z nás někam pospíchá

V proudu života necháme se nést

Míříme kamsi od světla do ticha

Kde už nebude zahrada kvést...

Jardo...

Je stále času dost. Jsi hvězda, Pavlí

Ticho tak bolí Zavřená okna

A prázdné stoly Zpocené čelo

Má ústa němá Hoří mi tělo

Nebe ach nebe To hrozné ticho

Já hledám tebe

nepustilo mě to do slok, snad si to přebereš

život bez snov je ako záhrada bez kvetov.

Opět jsi přinesla ducha, Janka

Jardo, tahle báseň podtržená songem se mi líbila opravdu hodně

Díky, Vildo, také jí vnímám docela dobře a mí oblíbení čtenáři to potvrzují.

,,Dopřejte si okamžik klidu, a pochopíte, jak pošetile jste pobíhali.

Naučte se být zticha, a zjistíte, že jste příliš mluvili.

Budˇte laskaví, a uvědomíte si, že jste soudili druhé příliš příkře."

( Staré čínské přísloví)

Velmi trefné, pane Jiroudku

Ticho - tak jednoduché, vzácné....

Pak tak úplně jednoduché není, Iri Díky

Po rozchodu nastane takovéto ticho

Nemusí jen po něm, Ivo 😊. Děkuji Vám

Je vzácný ten, s kým se dá mlčet a přesto si porozumět.

Řekl bych, že ten (ta) nejvzácnější. Díky, Alice. 😊