Je to cca už asi měsíc, co jsem po letech zase přičichla k poezii.

Světe div se, považuji za v současnosti největšího básníka Tilla Lindemanna z Rammstein. Jeho texty (pominu-li ty prvoplánové, které chtějí šokovat) jsou drsné, surové, jdou na dřeň a odhalují v člověku jeho slabiny a traumata, jež si nepřizná. Ventilovat emoce nejde lépe, než poezií.

Je těžké jít s kůží na trh a otevřít své nitro.

Jardo, smekám.

Souhlas, poezie jako ventil je dokonalá, napsal jsem stovky básní. Zase tolik se neotevírám, dávám si pozor. Něco zcela jiného je vadí nevadí s lidmi, kteří za to stojí, to nezapomenu. Lindemanna považuji za téměř geniálního i je občas poslouchám. Díky Marti, ať se daří

Tak to jste mě, Jaroslave, oslovil snad nejvíc. "Trvalé procitnutí", toť cíl naší cesty . Díky.

Jizvy věčně nebolí

Může se stát cokoli

Otevři dveře zavřené

Třeba tam stojí

Někdo jiný

A ne že ne...

Tobě

Nečekané překvapení?

Nejhezčí část života.

I Tobě stejné přání,

Je to jen naše Gavota.

Noc, a v ní vzpomínkami rozervané nitro? Možná. Já i přes vzpomínky všeliké rád vítám každé nové jitro

Spíš právě naopak, pane Jiroudku, celistvost. Ale jinak opravdu děkuji za tento komentář, je moc hezký.

Děkuji, Iri

Splněný sen je když se sny moc často neplní a cesta díky tomu může pokračovat...

|Moc dobře vím, proč si Tě tolik vážím

Pohledy iluzí neberou...

Hezké ráno, Jardo

Ne, určité iluze naopak stále sílí. Moc se mi líbí Tvé komentáře, nikdy je neodbydeš.

Jaroslave, však také perly tu dávate,že človek sa pri Vašej tvorivosti ani nevyspí

...neexistujú prehry

len figúrky z človeče nehnevaj sa

si poplietli farby.

Láska je vraj večná.

Ale len tá bez podmienok.

Inak je to iba hra na slepú babu.

Alebo na Rómea bez Júlie

a Júliu bez Rómea...