Zkusíme, jestli mažete v každém blogu. Budete mít ty diskuse dost zaneřáděné.

Hlásím, že jsem přečetla a že souhlasím. Čtu Vás ráda, pane Jaroslave. Mimochodem, hezké jméno máte. Dnes už asi moc nefičí, ale mít ještě jednoho syna, takto bych ho pojmenovala. Jaro je nejkrásnějším obdobím.

Dobrý den, paní Jarmilo. Děkuji za hlášení, za souhlas i za návštěvu. Jméno Jaroslav mi vyhovuje, určitě bych ho také zvažoval pro svého syna, pokud bych nějakého měl.

Jaroslave, v diskusi jste chválen a já se rád připojuji. Vaše sdělované, je mi velice blízké. Jsem z generace, kdy na každé škole visel obraz Lenina. Stojí vyvýšen, prapory vlají a kolem masy. Přiznávám. Já to pojal odpudivě. Jako výraz kolektivismu a projevu nesebevědomí zúčastněných. Následně, "Co jde z Ruska je špatné". Klasika zátěže, z r. 1968 ...

Více hlav, více neví. Je v tom vkomponována systémová chyba. Chybí ten, kdo má převzít konkrétní odpovědnost! Prokázaly to celé dějiny. Reálný, sebevědomý člověk, hospodář zmizí - Všelidový, kolektivistický vlastník, jej nenahradí.Zatkněte mne, až do dosekám! - "Všichni dobří rodáci - R. Brzobohatý". Podobně, nepřítelem rádo by pokroku, režimů - Je právě ten sebevědomý a samostatně konající člověk. Třeba jej eliminovat a vychovat si "ty své".

Kolektiv netřeba odsuzovat. Musí ovšem fungovat, na dobrovolné bázi. Sdružení sebevědomých lidí. Stavebními družstvy počínaje, přes zemědělské, po ty společenské. Následně tedy forma vyšší, tým. Základ personálie, úspěchů - Obklopit se ještě lepšími lidmi, než-li je člověk samotný. Právě to, nesebevědomý šéf neudělá. On žádá, přesný opak ...

Na neštěstí je zaděláno. Ti nesebevědomí, se sdružují. Nejlépe v krčmě. Nemohou se mít lépe. Josef to sdělí Mařce a Marie to rovněž potvrdí. Tedy tomu tak je. Kdyby se jim změnou vlastního myšlení vedlo lépe? Jejich tvrzení a život, by pozbyl smyslu !! Stručně shrnuto :

Sebevědomý člověk? Ten, který je ochoten přijmout ODPOVĚDNOST, za své rozhodování. Nikoho neobviňuje. Neskrývá se za kolektivistickou hradbu alibi. Nabízím i zhutnělý, rodinný bonmot - "Každý člověk, zejména pak tem mladý. Je limitiván, pouze sám sebou". Já a dcery, jsme jej už slyšely asi 100x ...

Dobré ráno Miroslave. Miluju ty Vaše příspěvky, asi by se čas od času dalo něco rozporovat, ale co ne, že? Je v nich skrytá taková komplexnost uvažování, jasný životní názor, zemitá moudrost a úcta. Ten způsob vyjadřování je až příšerný, ale nutí mě k pozornosti a zamyšlení. A vždy se bavím, když Vás někdo nepochopí. Pokaždé je to jako kdybyste říkal: "Podívej se za roh, človíčku"

Několikrát jsem byl ve volební komisy a vždy jsem kvitoval, když jsem se nemusel dívat na obraz VK nebo MZ, jen pana Havla jsem kvitoval.

Asi se nebudu dál vyjadřovat, protože dnes jste opravdu hodně zabodoval. Ty poznámky jsou všechny nesmírně podnětné. Snad jen. Jako šéf jsem se snažil obklopovat kvalitními lidmi, ale bylo těžké je najít. Nebo si je "vychovat".

Váš článek jsem odpoledne zaregistroval. Přečetl první odstavec a řekl si, že se k tomu musím vrátit v klidu večer. Odpoledne jsem se byl, možná naposledy v sezoně, projet na motorce. Pro mě je to relax. Relax, který mě uklidní. Nemyslím na nic jiného, mám v tu chvíli i práci v paži a starosti se krčí někde u výfuku stroje. Možná to není to správně přirovnání, ale... sedí-li za otáčkoměrem stroje přehnaně sebevědomý trouba, je na průser zaděláno. Je-li tam sebevědomý s pokorou, pak není co řešit. Taky jsem už za troubu byl :-) Článek výborný.

Dobré ráno, Petře. Děkuji za návštěvu a kompliment. Přirovnání je velmi dobré a trefné. V jednoduchosti je síla a krása. Citím, že mám udělat tento krok, udělám ho, bez zbytečného, přehnaného přemýšlení. Stejně nikdy doopravdy nevím, co se stane. Možná jste přehlédl můj článek Sebereflexe a sebepoznání, čekal jsem Vás v diskuzi, myslím, že je mnohem povedenější než tento. Dnes asi také něco zveřejním. (to si ty Vaše reakce přímo vynucuji, že)

Velmi správně. Sebevědomí je zaměňováno se sebejistotou. Klíčové je ovšem vědomí o sobě samém. Kdo ho má? Minimum lidí. Kdo prošel hlubokým procesem sebepoznání? Minimum lidí. Jen ti vědí, co je obsahem pojmu sebepoznání. A ti vědí nejen to, že se neznali dost. Ale chápou pak i příčiny všech konfliktů pramenících v hlubinách podvědomí a hlavně nevědomí. Nevědomí o pravých příčinách vlastních reakci na vnější podněty.

Dobré ráno, pane Herdo. Děkuji za návštěvu a pozitivní hodnocení, stejně jako za hodnotný příspěvek. Nemám k němu co dodat, snad jen, že z něj vnímám, že jste si mnohým prošel, mnohé jste se naučil a dovedlo Vás to k poznání. Díky

To je téměř psychologické pojednání a na velkou diskuzi odborníků. Karma za přehledné shrnutí

Pro mě je typickým reprezentantem přehnaného sebevědomí Adam Vojtěch. Pouze s minimálními znalostmi resortu zdravotnictví přijmout funkci ministra, to hraničí s drzostí a pohrdáním života druhých lidí. Bohužel pro něj přišel covid a jeho sebevědomí se postupně zcela zhroutilo, když prokazatelně nezvládal krizově řídit boj s covidem a jen poslouchal příkazy A.Babiše. Poté, co se ztrapnil před celým národem ( s výjimkou několika věrných fanoušků a především fanynek kteří ho budou věrně adorovat), se ale v květnu vrátil opět na ministerstvo, jako by se nic nestalo. Některá opatření však není schopen smysluplně ani dnes vysvětlit (např. proč mají kontrolovat hosty hospodští, když to soud prohlásil za neoprávněné) a tak chaos pokračuje. Jeho neuvěřitelné sebevědomí pak dokazuje i to, že klidně bude dělat velvyslance, ač o takové funkci opět neví prakticky vůbec nic.....

U Vojtěcha se o žádném sebevědomí nedá vůbec mluvit, ba naopak. Je typickým příkladem lidské loutky - a ty nedisponují dokonce ani nezdravým sebevědomím. Proto jsou takoví lidé schopni dělat poskoky. Kvůli kariéře zahazují to nejcennější - svoji důstojnost a sebeúctu, čímž se doupštěji největší zrady - zrady na sobě samých.

Takových lidí si nemůže nikdo nikdy vážit, byť by byli velvyslanci celé zeměkoule.

Velmi dobře napsáno!

Nezdravé sebevědomí se projevuje velikášstvím, které má ve skutečnosti maskovat vnitřní konflikty, nejistotu a zoufalou potřebu po uznání od druhých. Často je spojeno s vychloubáním a povyšováním se.

Zdravě sebevědomý člověk nemá žádnou potřebu se zviditelňovat, prezentovat svoji "neomylnost", soudit druhé atd. Je si jist sám sebou, a proto je vyrovnaný, klidný a nekonfliktní.

Zralost člověka je pak nejvyšším levelem. Její podmínkou je zdravé sebevědomí, sebeúcta, schopnost naslouchání , empatie a hlavně pokora.

Dobré ráno, pane Chválny. Děkuji Vám. První odstavec je takřka jako definice. Zbytek koneckonců také, ale je velmi těžké toho dosáhnout, že? Bolestivý, ale nezbytný proces k pocitům skutečného štěstí v životě. Opět potvrzuji svůj kompliment k Vašim komentářům.

Z těch vašich článků by byla skvělá učebnice. Je vidět, že máte kolem sebe dostatek živého materiálu...

Děkuji za uznání

Pane Červenko, opět skvělý článek. Stručná poznámka: Výchova ke kolektivu byla začátkem devadesátých let nahrazena individualismem a "americkým" sebevědomím ...proto nyní sklízíme ony "hořké plody"...

Bohužel s Vámi teď hodně souhlasím.

Sebevědomí má dvě možné podoby. Přirozené, podložené i životem, a coby póza. U některých i sama před sebou

Díky za palec nahoru, pane Jiroudku