Vlní se, vesmír na obzoru,
čas stojí, tolik se děje,
jsme oba zcela bez dozoru,
Cháron zas asi neuspěje.
Toulám se, s ostrostí,
s tiše bublající radostí
slepý i nebezpečný stín,
mladý stařec, asi splín.
Horkost pouště, voda oceánu,
oboje se mocně snoubí,
žár mrazí hned v brzkém ránu,
na kompromis nepřistoupí.
Vlna za vlnou, bolesti tiší,
horkost krásné pouště zůstává,
oba si v duchu pořád píší
a zdá se, že láska není nemravná.