Věci bývají většinou ve finále jednoduché, je to tak i s válkou na Ukrajině

Včerejší projev Putina při příležitosti 9. května byl klasickým manipulativním projevem diktátora. Kremelský vládce nedokázal chvílemi ohlídat svůj pokerface a z jeho řeči lze vyčíst, že mu začíná skleněná bublina praskat. 

Narativů okolo konfliktu na Ukrajině je obrovské množství. Supi se vždy slétnou a tyjí z tématu, co nejvíce mohou. Určitá část naší společností je silně proruská nebo pokrytecky pacifistická, což je to samé jako proruská. Část je zase naprosto fanatická a baští každou hloupost, která z Ukrajiny přijde. Argumentů proti Ukrajině a Západu padá mnoho. A jak se říká, není šprochu, aby v něm nebylo pravdy trochu. Lžou všichni, ale někdo zkrátka a dobře lže víc. Jen hlupák bude napadat Volodymyra Zelenského za jeho denní prohlášení do světových médií.

Ten člověk dělá první poslední, aby zachránil svou zemi před ruskou okupací a zachránil svůj národ. To že pravidelně používá hyperbolu a nepochybně některá fakta zamlčuje či zásadně zveličuje, je snad úplně jedno v porovnání s ruskou agresí a již zcela nesvobodným a tyranským kremelským režimem. Vyčítat ukrajinskému prezidentovi drzost a nesnášet ho proto, že je denně v televizi, je výrazem duševní nízkosti, pokud bychom byli v podobné situaci my, chtěl bych Zelenského v prezidentském úřadě a modlil bych se, aby dokázal udržet pozornost a pomoc celého světa pro náš národ tváří tvář tyranii. 

Nerad používám hanlivé výrazy, ale také jimi občas nešetřím. Ten skřet z Kremlu včera překročil další hranice myslitelnosti. Ukrajinci chtěli použít jaderné zbraně, Rusové na Donbase bojují na svém území, Západ chystal invazi do Ruska. Neuvěřitelné bláboly, kterým zřejmě Rusové stále ještě věří. Západ není svatý, ale tohle už zní téměř směšně. Projev byl překvapivě málo agresivní a vyzníval čistě defenzivně. Na řadě fotek je patrné, že Putin má do skvělé kondice, ať již psychické či fyzické, daleko, není se co divit. 

Krátce k narativům týkajícím se Ukrajiny. Ano, Západ udělal chybu, nerespektoval a ignoroval militaristický stát, který nadále žije ve dvacátém století, ne-li přímo v 19., v souznění s carským Ruskem. Nejednalo se s agresorem, který vytrvale hájí sféry vlivu a má na prvním místě armádu. Dnes se ani nepopírá, že Američané podporovali prozápadní Ukrajince na Majdanu. To je těžký zločin, že? Jedna z velmi vážně branných teorií o vzniku konfliktu mluví o tom, že by Putin nesnesl Ukrajinu hospodářsky na větší výši než Rusko. Jde pochopitelně o spekulaci, jako o řadu jiných. Jenže Ukrajina se skutečně od naprosto neomluvitelného vpádu Rusů na Donbas a Krym v roce 2014 výrazně posunula. Nejen v armádě, ale i ekonomicky. Ano, stále to byl silně zkorumpovaný stát. Tak je hoďme přes palubu, ne? Jestliže výsledkem činnosti Američanů na Ukrajině byl posun Kyjeva dopředu, není to dobře? Jistě, je lepší ruský militarismus. Jak dodržovat jakékoli dohody, když na druhé straně stojí vlk, který jen čeká na příležitost?

Banderovci. Otřepaný a stupidní argument hlupáků, kteří o událostech a kontextu nic neví. Ukrajinci jsou silní nacionalisté, jsou tam výrazné neofašistické organizace se slovanským přídechem. Ale největší neonacistická scéna je v Rusku. To je fakt, který nelze vyvrátit. A velkoruský nacionalismus je mnohem agresivnější než ten ukrajinský. S oblibou je často používáno číslo 100 000 u masakru ve Volyni. Tohle číslo nepřijímají ani umírnění polští historici, a to je co říct. Počet obětí byl minimálně o polovinu nižší. To ovšem Banderu a spol. neomlouvá, stejně jako není omluva pro jejich zločiny po roce 45. Ale co třeba jejich boj s NKVD? Historie je nesmírně složitá. Lidé, kteří často kritizují pluk Azov, a to často oprávněně, vůbec netuší o polonizaci obyvatelstva západní Ukrajiny v rámci Polsko-litevské unie. Ukrajinci byli občané druhého řádu a masakry, které tam prováděla polská knížata si nezadají s těmi volyňskými. Stejně tak jako etnicky a nábožensky bezcitná politika maršála Pilsudského v meziválečném období. Ani jedna strana si historicky nemá moc co vyčítat. Poláci Ukrajince vraždili v odvetě také, byť počty obětí byly pochopitelně výrazně nižší. Soudobá atmosféra mluvila jasně, etnicky čisté země, Němci to naučili spoustu národů. A sovětská politika si v etnické brutalitě nic nezadala s tou fašistickou. Stačí se zeptat Čečenců nebo Ingušů. Nebo třeba nás, my jsme se Němců zbavili přeci jen kulturněji, už nebyli hrozbou a přesto byla řada mrtvých. Historický soudobý kontext je věc, která spoustu lidí vůbec nezajímá. My jsme Němce vyhnali zcela pochopitelně...

Koneckonců polská AK často likvidovala Rusy na potkání, dokonce v roce 45 v Polsku ničila menší jednotky Rudé armády a to zcela pochopitelně. Jednoho tyrana vystřídal druhý. Podobné je to s Oděsou 2014. Zločiny páchaly obě strany, ale řadě lidí se hodí jen vidět ohořelá těla Rusů. Je nepochybné, že i teď páchají zločiny obě strany. Pracuji v prostředí, kde mám kontakty přímo odtamtud. Řada věcí je nepublikovatelná a často velmi těžko k uvěření. Pochopitelně, že ve válce se ušpiní všichni. Ale chtěl bych vidět ty rádoby pacifisty a humanisty, jak by plně chápali Rusko, které jim právě zabilo ty nejbližší, zničilo dům a likvidovalo značnou část vlastní země. Často jsou to právě tito lidé, kteří pak využijí příležitosti, a na agresorovi zločin spáchají. 

Vietnam byl určitě zločinný, ale aspoň měl rámec boje proti komunismu. Rusové dnes? Boj proti nacismu na Ukrajině? Směšné, stejně jako projev Putina včera. Bohužel je to projev nebezpečného člověka, u kterého člověk nikdy neví, co udělá zítra. S jistotou se ví, že se svou suitou jen vytrvale lžou, aby omluvili neomluvitelnou agresi. Co si myslet o národu, který se ve 21. století nechá opít doslova rohlíkem a schvaluje útočnou válku bez mrknutí oka? Fialova vláda dělá chyby, pochopitelně, tlak je obrovský, ale nejsou téměř potíže se zvládnutím více jak 300 000 uprchlíků, kde se samozřejmě v tomto množství najdou lidé, kteří pomoc nepotřebují a zneužijí ji. A ten Babiš, který totálně chaoticky řešil kovidovou krizi, dnes využívá mj. to marginální číslo nepotřebných uprchlíků k tomu, aby společnost poštval proti Ukrajině nebo vládě. O Okamurovi snad není třeba mluvit. Je pouze potvrzením, že demokracie funguje, někdy bohužel. Chtěl bych zrovna tyto dva vidět, jak čelí těmto problémům. 

Jsem hrdý na to, jak vláda Petra Fialy jedná. Zprávy z Ukrajiny hovoří o tom, jak jsou Ukrajinci nesmírně vděční za naši pomoc a vnímají nás jako ty, kteří pomáhali první, včetně těžké techniky. Vnímají to tak, že my jsme to strhli, tu pomoc v podobě oné výzbroje. Historie mluví jasně, Rusové v těchto situacích rozumí jen síle a ničemu jinému. Až pak jsou ochotní jednat. Rusku, potažmo SSSR, toho v historii prošlo příliš. Pobaltské státy, Finsko, Besarábie, násilná komunizace střední a východní Evropy po válce, Katyňský masakr, Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří.....Krym.  Věci jsou jednoduché. Ani jedna strana není čistá, ale je jasné, kdo je tu dlouhodobý agresor a kdo se chová militaristicky. Každý rozumný člověk chce mír, ale někdy to proti agresorovi prostě jinak nejde. Rusko z tohoto konfliktu vyjde zásadně oslabené a krev Ukrajinců by mohla zajistit skutečnou bezpečnost pro národy Evropy. Nesmíme je opustit.